Prase divoké

POPIS

Prase divoké  je  z čeledi prasatovití.
Pojmenování: samec-kňour, samice bachyně, mládě-sele. Selata do 31. března následujícího roku jsou letošáci, potom lončáci. Kňour ve třetím roce života je sekáč, později silný, kapitální nebo hlavní kňour. Výška v kohoutku u kňoura 90-115 cm, u bachyně 70-95 cm. Hmotnost kňoura se pohybuje od 95 až do 160 kg, bachyně 70 až 110 kg. Tělo je porostlé štětinami (osinami), na hřbetní straně delšími, tuhými a pružnými, na konci rozštěpenými. Mezi další nápadné znaky prasete divokého patří jeho čtyři výrazné trojhranné špičáky, jež se při dorůstání zahýbají vzhůru. Slouží hlavně jako účinná zbraň při soubojích. U samců dorůstají obvykle 20 cm. Spodní špičáky kňourů myslivci nazývají páráky a menší horní špičáky klektáky. U samic jsou viditelně menší a směřují směrem nahoru výrazně mírněji, navíc pouze u starších jedinců. Hlava bachyně se zdá být protáhlejší. Dospělý kňour bývá světlejší než bachyně, která mívá matně černou barvu srsti a oproti kňourovi protáhlejší hlavu. Selata jsou podélně pruhovaná.

VÝSKYT

Nejenže je prase divoké daleko nejrozšířenějším zástupcem celé své čeledi, ale navíc patří – a to díky zásahu člověka - i mezi nejrozšířenější pozemské savce.
Ačkoli je dnes jeho populační trend nejistý, na území mnoha států jeho početnost v posledních letech rapidně stoupla. Výrazné navýšení početnosti prasat divokých bylo zaznamenáno i v České republice. V optimálním prostředí  připadají zhruba 2-3 kusy/100 ha lesa. Předpokladem jejich šíření je vysoká plodnost, málo přirozených predátorů a schopnost využívat téměř jakoukoli potravu. Prase divoké ke svému životu preferuje zejména staré listnaté lesy s bohatým podrostem a s dostatkem příležitostí k bahenním "koupelím".

SMYSLY

Dokáže se velmi rychle pohybovat a je schopen vytrvale a dlouho běžet. Dokáže vyvinout rychlost až 48km/h. Velmi dobře plave i na delší vzdálenosti.
 Má velmi dobře vyvinutý čich a sluch, zrak je slabší. Je velmi dobře ostražitý.
Není vzácným jevem, že se bachyně ujme opuštěných selat.

CHOVÁNÍ

Prase divoké je aktivní zejména v noci, den tráví většinou odpočinkem. Jedná se o skrytě žijící tvory, kteří se díky svým dokonale vyvinutým smyslům většinou velmi účinně vyhýbají přítomnosti člověka. Jejich přítomnost v lese však často můžeme zaznamenat díky jejich bahenním koupelím, ve kterých je bahno v loužích rozválené na velké ploše. Žijí obvykle ve skupinách, které průměrně čítají 20, vzácně až 50 jedinců. Výjimkou jsou pouze staří samci, kteří žijí samotářsky.

POTRAVA

Prase požírá trávu, hlízy, ořechy, různé bobule, mršiny, kořeny, odpadky, hmyz, malé plazy.  Byla pozorována divoká prasata, jak převracejí popelnice a valí je před sebou, aby z nich vysypala odpadky. Právě všežravost je jedním z hlavních předpokladů úspěšného šíření divokých prasat na našem území.

STOPA